Blog
Zde se můžete dozvědět nejnovější informace o vývoji v našem projektu. Popovídat si s jednotlivými účastníky nebo celými týmy. Pokládat dotazy související se sběrem a recyklací mobilních telefonů nebo nám posílat jakékoliv připomínky související s tímto tématem. Stačí se na našich stránkách jen zaregistrovat.
Po určitých nedorozumění s dopravou a logistikou jsme nakonec vše doladili a ted se soustředíme speciálně na náš stánek. Setkali jsme se tentokrát s úžasnými reakcemi od lidí. Lidi byli jako vyměnění, protože dříve na nás nebyli moc hodní, neposlouchali nás a bylo to dost nepříjemné dopoledne. Ale ted nás velice překvapili, byli velmi vlídní a vždycky nás vyslechli. Mnoho lidí nám říkalo, že už nějaké "fámy" kolují po městě o mobilobraní a recyklaci telefonů.
Ano musíme přiznat, že dohromady jsme na trhu vybrali cca 7 telefonů, ale nás to neodradí. Strašně nás potěšilo, že přišli třída v čele s paní učitelkou ze zvlášní školy z Poděbrad a měli obrovský zájem se účastnit na tomto projektu. Dohodli jsme se, že uděláme seznamovací den u nich na škole a také proběhne sběr. I takové plus přináší trh :-).
Všichni si myslíme, že je to běh na dlouhou trat a nemusíme vybrat 300 mobilů najednou, ale postupem času se zvětšuje množství donesených telefonů a hlavně lidé o tom vědí v Poděbradech a v širokém okolí a proto naše práce má smysl. Já osobně jsem přesvědčen, že neděláme nic jen tak zbůhdarma a děláme něco smysluplného.
Na závěr přikládám pár fotografií a již ted se můžete těšit na další seznámení například s novými letáky, "reportáží" ze zvláštní školy atd :-).
Zdraví PODĚBRADY!!! :)
V Dobříši jsme tak zapáleni do projektu, že o sobě zapomínáme dávat vědět! Tak abychom to napravili: v pátek 8. dubna se v KD Dobříš konal koncert pořádaný týmem Mobilobraní. I když jsme náš projekt založili hlavně na principu dlouhodobého sběru mobilů do kontejnerů (na veřejných místech) a soutěže (probíhající na školách), řekli jsme si, že nebude na škodu uspořádat něco lehce akčnějšího.
Přípravy probíhaly dlouho dopředu, s pronájmem k nám byli velmi vstřícní, zařídili jsme plakáty na městských výlepových plochách a propagaci na internetu, něco dobrého do tomboly, zvukaře a v neposlední řadě dvě kapely!
Již před avizovanou osmou hodinou začali přicházet první lidé a nám se v připraveném kontejneru objevovaly první mobilní telefony. Vstupné 50,-Kč či jeden starý mobil nalákalo na koncert nakonec 85 návštěvníků všech věkových kategorií. První půlka večera patřila pražské kapele The Night Before The End a druhá dobříšskému Wocaties band.
Souběžně s vystoupením také fungovala tombola, lístek byl k mání opět za dosloužilý telefon.
Rekord vytvořil manželský pár, který jich přinesl 16!
Večer se vydařil, obecenstvo se bavilo a nám se podařilo vybrat 124 mobilů.
Vyzkoušeli jsme si zase něco nového, snad se nám povedlo na naši akci trochu upozornit a hlavně-kulturní dům jsme nezbořili, takže koncert tímto prohlašujeme za úspěšný! J
I samotný projekt na naší škole nezahálí.
Spolužáci se opravdu snaží. Vybírají telefony, nosí, vybírají a zase nosí. Jeden žák nás dokonce potěšil svými 26 telefony. Tak nestačí jen doufat, že takových spolužáků bude víc!
Autorem je Aneta Poláková, která je součástí marketingového týmu "záchodového projektu".
Starší fotky, bez sloganu ("Do hajzlu se starým mobilem...")
Ráda bych se jménem Poděbrad chtěla omluvit, protože jsme v poslední době web moc nekrmili :) Proto přicházím s nejnovějšími informacemi. V průběhu posledních měsíců naše projekty prošly změnami. Trhy jsou v plném proudu, firmy se pěkně rozjíždějí a projekt Mobilorecyklační túra? Ten je bohužel po měsíčním obíhání škol odpískán. Opravdu jsem se snažila a školy informovala, dalo by se říci, že ve třech vlnách. Nejdříve jsem dala na radu z předposledního semináře a na školy v Poděbradech a okolí, jsem se dostavila osobně. Ale většina ředitelů nebo zástupců mě prosili, abych jim tam jen zanechala dokumenty k projektu, a že si je v klidu přečtou a odešlou mi vyjádření. Jejich odezvy jsem se ale nedočkala, a tak jsem bombardovala školy pomocí telefonátů, přes které jsem si s řediteli domlouvala schůzky, abych do jednotlivých škol nešla zbytečně. Ale ani to, nemělo víceméně žádný efekt, protože jsem se dočkala stejných odpovědí, jako před tím: „Podobný projekt už na naší škole probíhá“ nebo „Pošlete mi informace mailem, my se pak ozveme.“ A po dlouhém snažení jsem už neměla chut v tomto dále pokračovat. Strávila jsem na projektu spoustu víkendů, volného času po škole a dělala jsem, co jsem mohla. Bohužel to nestačilo. Ale všechno špatné je pro něco dobré a z této situace pro mě plyne určité poučení a pokud s tím budete souhlasit, tak to může být poučení také i pro vás. A co jsem si "koupila"? Tento projekt jsem neměla postavit jen na cílové skupině, na dětech, ale i na prostřednících mezi projektem a dětmi, na ředitelích školy nebo na jednotlivých učitelích. Nejdříve jsem měla získat je a zatím jsem jim nabízela jen další práci navíc a přemýšlela jsem, jak nejlépe zaujmout jen děti. A jestliže si tedy nezískáte tento důležitý „článek“ projektu, tak se nikdy nerozjede. Možná, že mohlo nebo mělo proběhnou i nějaké předběžné informovaní se, zda je projekt v daném oboru realizovatelný, jestli už něco podobného neprobíhá. Skoro na všech školách je recyklační nádoba na elektrospotřebiče a také i na mobilní telefony. Podobné projekty již byly uskutečněny v rámci Recyklohraní, a tak jsme usoudili, že i tato skutečnost by pro projekt představovala značnou ztrátu.
Dále bych to asi více nerozváděla a pustila bych se na náš stávající stav. Ale pokud máte nějaké další otázky nebo rady, tak mě kontaktujte a můžeme o tom diskutovat. Protože mi bylo líto jeden projekt z naší školy úplně zabalit, pustila jsem se do nového. V tomto projektu jde hlavně o nápad a vtip. Jde o takový „záchodový projekt“ s nádobou, kterou jsme si navrhli. V příloze vám posílám fotky s naší záchodovou recyklační nádobou, která ale ještě není „oblečená“ ve sloganu: Do hajzlu se starým mobilem!. Tyto nádoby budou umístěny v nákupních střediscích a budou doplněny o stojany s informacemi, letáky a samolepkami. Design samolepek a plakátu dělala naše šikovná spolužačka a moje spolu koordinátorka (hlavě v oblasti marketingu) Aneta Poláková, které se to opravdu moc povedlo a tím to bych ji znovu chtěla pochválit!
Nádoby budu do obchodních center vyprovázet já a ještě pár pracovníků na projektu, kde budeme postupovat stejným způsobem jako na našich trzích. Jeden z nás se oblékne do kostýmu mobilu, vezmeme megafon, letáčky a vyrazíme do obchodních center s našimi „záchody“. Chceme, aby lidé věděli, co se děje a až půjdou kolem RECYKLAČNÍHO ZÁCHODU a budou se smát, at přitom také hodí i mobil do našich nádob :)
Takže zprávy z Ostravy podruhé:
Festival Jeden svět - několik desítek se urodilo, ale nebylo to zas taková sláva, jak jsme si představovali. No nic, jedeme dál. Alespoň jsme rozdali pár stovek letáků s informacemi o projektu.
Zdá se nám, že klíč k úspěchu je možná na ZŠ. Ve středu jsme roznášeli krabice na sběr mobilů a ještě před tím, než samotný sběr na ZŠ vůbec začal, dostali jsme z jedné ze základek hned 60 starých mobilů. To je hezké, nebo ne?
Kdybyste náhodou měli cestu přes Ostravu 15.4., zastavte se na náměstí SNP v Ostravě Zábřehu, jsou tam oslavy Dne Země a na nich taky stánek Mobilobraní. Třeba najdete nějaký starý mobil a vezmete ho k recyklaci:) A pokud nebudete na náměstí, můžete zajít do Domu kultury města Ostravy, do klubu Fiducia, nebo do Minikino kavárny, tam všude (a ještě na řadě dalších míst) máme info o projektu a krabice s logem.
Do Prahy 29.4. jedem. Tak se na nás těšte!
Martin
Za sedmero horami a sedmero řekami leží pohraniční město jménem Český Těšín. A tam blízko nádraží je studentský klub Dziupla ve kterém 15. ledna proběhl koncert kapely Porcelaine People.
Začalo to když jsem šel z první porady ohledně Mobilobraní a přemýšlel jsem jak bych měl sbírat mobily. Nechtěl jsem z toho udělat nějaký výkup, nebo něco na ten způsob, ale nic jiného mě nenapadalo. Ve vlaku si ke mně přisedla kamarádka a na první pohled jsem si všiml, že ji něco potěšilo. Zeptal jsem se co se stalo a ona na mě vybalila, že se právě stala manažerkou jedné havířovské kapely. V tu chvíli mi vypadly z hlavy všechny myšlenky o Mobilobraní a začal jsem se vyptávat co hlavně bude muset dělat a jestli má už nějaké plány. Zbytek cesty jsme si o tom povídali. Už před Mobilobraní jsem začal dělat turné v Polsku pro kapelu The roads. O tom turné bude v dalším příspěvku. Tohle je o mém „zrození“… J Ten večer když jsme usínal mi do hlavy přišla myšlenka všechny tyhle věci spojit. Když jsem se v té myšlence pořád šťoural a rozebíral, tak mi došlo že to je skvěly nápad který mi přinese přesně tyhle zkušenosti a kontakty které potřebuji. A hlavně nebude to jako většina projektů na jedno použití. Na příští poradě jsem jsem popsal co chci dělat, ale většina nebyla tak nadšena jak jsem očekával. Teď jenom vyřešit kde a s kým? Na první otázku jsem si odpověděl zase po cestě ze školy když jsem míjel Dziuplu. Skočil jsem se tam zeptat jestli by z takovými koncerty měli problém a jaké by dali podmínky. Aspoň někdo byl nadšený z toho projektu, řekl jsem si. Když jsem podruhé potkal tu kamarádku zeptal jsem se. Naštěstí byla taky nadšená. Už nám nic nebránilo napsat projekt, který přešel. Udělali jsme plakáty, sehnali zvukaře, vymysleli nějaký normální termín atd. Všechno šlo hladce.
Den D měl přijít 15. ledna. Už týden předtím jsem nemohl myslet na nic jiného než jestli přijde hodně lidí a donesou nějaké mobily. Ten den proběhlo všechno hladce. Lidi začali chodit, tak hodinu před koncertem. Sice byl jeden zádrhel s načasováním a začali jsme trošku později, ale kdo počkal nelitoval! V polovině koncertu už celý klub tančil v jednom rytmu.
Další den ráno jsem začal počítat a skoro jsem skákal radostí. Přišlo 51 lidí a skoro polovina donesla mobil! Měl jsem 25 mobilů a skoro žádné výdaje. Přesně tohle jsem chtěl dělat! Abych lidem udělal nějaký skvělý hudební zážitek a posbíral přitom nějaké mobily!
Wojtas
Tak kdybyste někde v Těšíně potkali tyto boxy, neváhejte do nich vhodit staré telefony! V Těšíně se nám projekt pěkně rozjíždí, tak doufám, že vám o něm již brzy budu schopná napsat něco více anebo by to mohli udělat přímo jeho aktéři. Slyšela jsem něco o tom, že zahájení projektu bylo docela veselé, tak co kluci, jak to bylo? Napište náma pošlete fotky! Těšíme se!Prvotní pocity s kterými jsem šla do projektu (a nejspíš i moji kolegové) bylo vyzkoušet si a naučit se něco nového. A to něco, že se nemusí hned povést, jsem si uvědomila až tak o dvě školení později. Po tom, co jsme podstoupili školení jsme plánovali náš projekt, na čem se "podnik" bude zakládat, co máme dělat a jak by to mělo fungovat. Rozdělili jsme si projekt na dvě hlavní část - Mobilobraní na Dobříši ale i Mobiloraní v Praze, jelikož nám přišlo rozumné, využít toho, že jsme ze všech škol asi tak nejblíže ku Praze. V našem hlavním městě jsme se rozhodli oslovit gymnázia, eko školy a některé ekologické organizace. Očekávala jsem, že když dorazíme do školy (případně ekologické organizace) a řekneme, co po nich chceme, že nás bez milosti vyrazí. Což se zatím ještě naštěstí nestalo a velmi příjemně mě překvapilo, jak jsou všichni nadšení z toho, že pár Dobříšských studentů se rozhodlo zapojit do nějakého projektu jen tak z víceménně dobré vůle. Doufám, že při dalším kole obcházení a žádání o spolupráci či jen o poskytnutí místa, kde by jsme mohli mít kontejner se na nás všichni budou i nadále usmívat a doslovně nebo i jen obrazně nás plácat po zádech. Lovení mobilů zdar!
V Dobříši se splouvají dva proudy, jeden způsobí mobilovou povodeň v Praze a ten druhý zaplaví Dobříš. V Praze se slibně rozjíždí kampaň s ekoorganizacemi a školami. A Dobříš, to je jedna velká rodina, která ochotně spolupracuje....Držme si navzájem palce
Všechny zdravím a vítám vás po vánočních svátcích v rozbíhajícím se pracovním procesu. Přikládám krátké ohlédnutí za prosincovým setkáním na T- Mobile. V den D, což bylo pondělí 6. prosince, jsme se všichni setkali v sídle T- Mobile v Praze. Cílem tohoto setkání bylo, abyste představili své projekty, odpovídali na všetečné otázky a obhájili zvolené řešení včetně rozpracování rozpočtu jednotlivých projektů. Musím jednotlivé týmy pochválit, protože jste všichni přijeli připravení a odprezentovali svoji práci výborně. Stejně dobře jste si vedli při pózování fotografovi a pořizování týmových fotek. Takže vám chci všem poděkovat za doposud odvedenou práci a věřím, že se vám stejně dobře povede i dál. Blíží se další den D, což bude pondělí 24. ledna, takže brzy na viděnou. ?
Zdraví Martina
Fotografie z prosincového setkání si můžete prohlédnout zde.
Jak to všechno vlastně začalo? Kde bylo naše první seznamovací setkání? Jaké byly naše první kroky v projektu? To všechno se dozvíte na následujících řádcích, tak neváhejte a pusťte se do čtení!
Přemýšlela jsem, jak by měl fungovat tým, abychom úspěšně zvládli celou tu kupu práce, kterou jsme si na sebe naložili. Máme jen pět členů projektu (koordinátor se nepočítá), kteří musí zvládnout všechno od administrace po kontakt s veřejností a partnery. Pět je ale dobré číslo, hezky se nám hlasuje (v mimořádných chvílích, kdy nejsme schopni se domluvit jednomyslně), všichni se tak dobře znají, jsou spolu často v kontaktu a je to celé osobnější.
Jenže jaký je obvyklý typ člověka, který se podílí na realizaci podobného projektu? Rozhodně nesedí doma a nemá spoustu času, kromě Mobilobraní dělá parlamenty, sporty, kroužky, má spoustu kamarádů… a s takovými členy plánovat setkávání je velmi náročné. Ještě, že je nás jen pět a vždycky se nějak dokážeme domluvit.
To se mi na týmu líbí nejvíce, neznají slovo „nejde,“ vždycky dodají, co slíbí, mají úžasné nápady a neuvěřitelnou spoustu energie.
A nakonec jsme si i rozdělili role. Marek, nejvýřečnější z nás všech, má na starosti komunikaci s partnery. Roman, který nikdy nezapomene na úkol či schůzku, garantuje finanční stránku, aby spolu se mnou věděl, kam a proč se penízky rozkutálely. Nikča má na starosti technické zázemí, aby se na nic nezapomnělo, aby sběrné válce byly na místech, atd.. S tím úzce souvisí úkol Petra, který se stará o logistiku a sběrná místa, tedy aby válce nebyly plné mobilů, které nikdo nevyzvedává. A jako poslední, ale se zásadním úkolem, zbývá Kristy, která se stará o marketing a reklamu.
I když má každý svou oblast, o kterou se stará, vzájemně se informujeme, pomáháme si a role se nám prolínají. A tak by to podle mě mělo i být.
Přeji všem krásné a klidné Vánoce a do nového roku úspěchy nejen v týmové práci na projektu!
Právě včera, 19. 12. 2010 jsme v Brně dokončili veškeré práce před spuštěním našeho projektu, tím, že nám "vedení" schválilo projekt - tak jsme si řekli: VZHŮRU :) Během pár dníse také hodláme zveřejnit datum naší první části projektu. :) Jak tomu říkáme - OSVĚTA, kterou budeme šířit a pak teprve střílet kachny. Jinak všem bych chtěl popřát Veselé Vánoce a šťastný Nový rok! :)
Zaměřili jsme se ze všech věkových vrstev hlavně na tu nám nejbližší tj. 15 až 30 let, konkrétně pak na návštěvníky hudebních klubů. Klub – to je místo, kde si lidé nejvíce užívají a, jak se říká, propaří každý večer. Proč tedy nespojit příjemné s užitečným? Chceme dosáhnout toho, aby si „klubisté“ osvojili recyklaci mobilních telefonů například tím, že mobil donesou do svého oblíbeného podniku, kde za mobil, krom dobrého pocitu a informačního letáku, dostanou buď slevu na koncert, nebo malý dáreček. Abychom, ale nebyli zaměřeni jen na tyto mladé lidi, rozhodli jsme se spolupracovat i se základními a středními školami v našem okolí a také s velkými nákupními centry jako s místy, kudy prochází a kam se vrací velké množství lidí všech generací.
